V rámci "týdne učení" se žáci z 8. a 9. ročníku mezi sebou domluví a po 2-3 chodí učit (max. 2 hodinky týdně) do tříd prvního stupně. My jsme měly s kamarádkou to štěstí, že jsme byly u toho, když si naše třídní češtinářka (a zároveň učitelka angličtiny 4. třídy) stěžovala, že k ní na angličtinu nikdo učit nejde. Okamžitě jsme se nabídly, a to i přesto, že už to byla naše 3. hodina. To ale nevadí, podobně to udělala další polovina mladých učitelů. Ve třídě máme ale i jednoho kluka, který je u učitelů (obzváště učitelek) dost oblíbený hlavně díky svým nevinným tmavě modrým očím. Ano, má moc hezké oči, ale to ještě neznamená, že mu budou nadržovat, nemám pravdu?! Nevadí mi, že učí celkem asi 10 (nejspíš i víc) hodin, ale jde mi o princip! Kdykoliv nemá úkol, stačí zamrkat očky a je všechno v pořádku. No já nevím, ale tohle už je docela dost. A to prosím nemluvím o dalším milionu lidí (tak dobře, tolik nás ve třídě zase není), kteří si na něj také stěžují. Já už to neřeším, ale tohle je docela nefér. Dokonce se mu podařilo přemluvit naši, jindy neoblomnou, tělocvikářku a vyžádal si svolení, aby nás mohl se svou partičkou kluků v rámci týdne učitelů mít na tělocvik. Nás, holky! V rámci týdne učeitelů, který probíhá pouze a jedině v rámci prvního stupně základní školy! Kluci, aby nás učili na tělocvik?! Kdo to kdy slyšel? Tak dobře! My, jakožto holky, jsme si vyžádaly něco podobného. Klučičí tělocvikář nás nejprve přemlouval a říkal před námi, jak moc jsou ti kluci neurvalí a drzí, zvláště při tělocviku. My si ale tvrdě stály za svým a stálo to za to! Kluky jsme vážně učily! Kluci ale mají dneska tělocvik dřív než my, proto jsme se s nimi (vlastně jen s pár kluky) dohodly, že my jim přidělíme na tělocviku jakoukoliv jejich hru a oni nám potom také dají to, co chceme my. Kluci ihned souhlasili, vlastně jim to bylo docela jedno. Dobrovolně všichni přišli o volnou hodinu! Nakonec to dopadlo tak, že jsme jim dali volnou hodinu a kluci nám "na oplátku" v čele s borcem třídy (!; vlastně to vymýšlel jen on, ostatní museli souhlasit, protože za hodinu odpovídal on) dali různé hry. bylo to nakonec super, ale cokoliv chce on, hned musí chtít i ostatní. Naštěstí jsme si potom povídaly s jedním spolužákem, kterému už to také připadalo dost nefér a souhlasil s námi. A to ajk v tělocviku (namkonec byl super a příště nás mají zase!), tak hlavně v učení. Alespoň někdo!
2025 ©