Příprava na úvahu - Čím bych chtěla být a proč?

Napsal Rikatoka (») 10. 4. 2013 v kategorii Slohovky do školy, přečteno: 3957×
skenovat0002_2.jpg

K tomuto článku jsem vybrala svou fotku z první třídy, vlastně vůbec nevím proč. Minulý týden jsme měli při slohu psát úvahu. Vybrali jsme si jedno z 5 témat, já psala o vysněném povolání. Úvahy mi nikdy nijak zvlášť nešly a ani asi nikdy nepůjdou, vždycky se mi to přehoupne do vyprávění, každou větu mám o něčřem jiném a skoro to nedává smysl. Ale podobně jako já je na tom skoro celá třída. Proto se naše češtinářka rozhodla, že nám tuhle slohovku počítat jako tu z těch větších nebude a že nám zadá dalších pár témat, jedno si vybereme a doma napíšeme nanečisto. Super, s tím jsme souhlasili všichni. Ale jak mám napsat kvalitní slohovku? Proto jsem se rozhodla, že tady na blogu do kategorie "Slohovky do školy" vytvořím takový menší seriál z několika úvah, napíšu je na všechna zadaná témata a podle hodnocení a vašich případných komentářů a připomínek pak vyberu tu nejlepší (Cha!) a hlavně tu, co se nejlépe píše, trošku ještě upravím a bude to! Co tomu říkáte? Pojďme tedy začít tou neoficiální, kterou jsme psali už minulý týden ve škole... Ještě vás upozorním, abyste nečekali nic velkého, těžko se se svou slovní zásobičkou vyrovnám úvahám, co píšou třeba na gymplu nebo snad i na jiných základkách. Svůj předchozí článek je skoro o tom samém, ale to už neovlivním...

V současné době si stejně jako všichni v mém věku začínám klást otázku, co bych vlastně chtěla v životě dělat. Dětinské představy o prezidentce, slavné herečce anebo snad tanečnici mě už dávno upustily a já se začala tímto problémem zaobírat doopravdy. Dříve jsem často měnila své názory na povolání, ale teď cítím, že jsem se rozhodla definitivně. Je pravda, že naprostá většina studentů středních škol se hlásí na psychologii. Psychologů a psychoterapeutů je v ČR více než dost a já bych tedy v budoucnu jako vystudovaná psycholožka jen těžko hledala uplatnění. Přesto přese všechno cítím, že psychologie je v mém případě "to pravé ořechové". I podle všech profi-testů a testů osobnosti mi vychází jako výhodné povolání psycholog, poradce a novinář. Co si o tom myslíte vy? Hodí se ke mně psychologie? Nebo je to snad jen další z mých dětinských přání? Těžko posoudit... Pokud by mi ale nevyšla psychologie, mám ještě záložní plán. Chtěla bych být novinářkou! Vůbec se to ke mně nehodí, ale bavilo by mě to a uplatnění bych, alespoň myslím, docela dobře našla. Psaní mě baví už od útléto věku. Kdysi jsem si psala pár deníčků, ale bylo to k ničemu. Neměla jsem o čem psát. Také jsem si několikrát zkoušela založit blog. Psala jsem o lidech, životě svém i životě slavných, o zvířatech... Bylo to moc hezké, ale měla jsem na to velmi málo času. (Tohle jsem si kvůli škole trošku upravila, jelikož nechci, aby naše třídní, přestože ji považuju za nejlepší učitelku na škole, věděla o mém blogu. Vždyť tu píšu i o škole!) Vždycky jsem si představovala, že ze mě bude slavná psycholožka. Snívala jsem, že se jednou vydám do Show Jana Krause jako výborná psycholožka a ještě lepší blogerka. Budu tam odpovídat na otázky moderátora a fanoušků. Teď už ale vím, že život není lehký a že mám občas dost bláznivé představy. Jsem snílek, ale otázkou je, je-li na tom něco špatného. Do jisté míry je to hezká a potřebná vlastnost, jenže se to nesmí přehánět. Jsem já snad z těch, co sní až moc, místo aby přemýšleli o skutečném životním poslání? Také si myslíte, že jsem se dostala do těžké životní situace a je jen na mně, jak se můj život  bude vyvíjet dál? Každý si řekne: "Co je těžkého na výběru povolání?". To mě neznáte! Ne nadarmo jsem se narodila ve znamení vah. Nemám žádný potřebný talent, jen občas slýchám, že jsem taková soukromá poradkyně. Jsem ta, co j´všechno vyřeší za okolí. Jsem ta, co všem pomůže a všem poradí. Nic víc, nic míň. Nerada bych skončila jako jedna z mnoha nepracujících. Je důležité si uvědomit, že ne každý na to má. Otázkou tedy je, jestli patřím do kategorie lidí se slibnou budoucností anebo jsem jen malá nicka bez názorů. Před definitivním rozhodnutím o smyslu mého (ne)obyčejného života bych si měla tuto otázku správně zodpovědět... Ale jak? Toť otázka!

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Jana z IP 92.240.174.*** | 10.10.2013 22:03
Mě moje rozhodování výrazně ulehčily kurzy angličtiny brno www.berlitz.cz/cs/vyuka_jazyka_nabizene_jazyky/ vyuka-anglictiny.html
Josef z IP 92.240.174.*** | 10.3.2016 21:27
Člověk by měl podle svých cílů zvolit i adekvátní vzdělání, tak třeba pro mě jím byla MBA škola. Pokud v životě míříte vysoko, podívejte se na mbainfo.cz/


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a devět